dinosauři se neustále mění. To by se mohlo zdát divné pro zvířata známá ze zkamenělých kostí. Tyto kosterní části jsou biologickým jádrem hrozných ještěrek, stabilních miliony a miliony let. Přesto naše představy o tom, co dinosauři byli jako vždy přesouvá, jejich těla předělaný a restrukturalizaci. A právě klasičtí dinosauři-druh, který definoval saurský styl v 19.a počátku 20. století – procházejí největší změnou., I když jsou známé, jsou také nejpravděpodobnější, že budou potlačeny vědeckými změnami. Stačí se podívat na Ankylosaurus.
„Přes jeho jméno domácnosti stav,“ paleontologové Victoria Altán a Jordan Mallon psát ve své nové knize o živé tank, „Ankylosaurus je známý z mnohem méně zůstane, než jeho Kampánská–Maastrichtian příbuzní Euoplocephalus a Anodontosaurus.“Fosílie jsou vzácné a zdaleka nemáme úplný pohled na to, jak tento dinosaurus skutečně vypadal., To je důvod, proč různí odborníci uspořádali a přeskupili vzhled Ankylosaura znovu a znovu během minulého století. Některé jsou tlustší. Některé jsou hubenější. Některé mají husté pláště brnění a jiné mají širší rozpětí. A zatímco více kompletní kostra Ankylosaura – doufejme, zachovalé, někde v Severní Americe – by jít dlouhou cestu k obnovení tohoto low-mrštil rostlin chomper, Altán a Mallon čerpat z jiných ankylosaurus najde a analýzy v průběhu posledních desetiletí k vytvoření nové image ztělesněním obrněných dinosaurů.,
Stejně jako Stegosaurus vypadá neobvyklé ve srovnání s jinými stegosaurs, Ankylosaurus vypadá divně, když se umístil po boku svých blízkých příbuzných., Dinosauří zuby jsou relativně malé pro jeho čelisti, jeho nozdry byly umístěny na stranách čenichu, místo na přední straně, a to byla výrazně větší než ostatní ankylosaurs – některé Ankylosaurus lebky jsou více než jeden a půl krát tak široká, jak je lépe známo, anylosaurs jako Euoplocephalus. A pak je tu brnění.
Ankylosaurus byl původně představil jako „brnění úzce balené hrudní osteoderms“, nebo scutes, Altán a Mallon psát. To se stalo standardním obrazem, popularizovaným v klasickém paleoartu., A zatímco ostatní odborníci dali Ankylosaurus makeovers v roce 2003 a 2004, objevy dalších ankylosaurs v Severní Americe a Asii poskytly doplňující informace o tom, jak tito dinosauři nosili brnění. Výsledný obraz je stále hypotézou, přirozeně, ale představuje Ankylosaurus s širšími rozestupy mezi relativně špinavými scutes uspořádanými v řadách podél jeho těla. Není to dinosaurský pásovec představovaný v roce 1908, ale ozdobené zvíře, které by vypadalo spíše honosně.
to neznamená, že můžeme s jistotou odložit Ankylosaurus znovu. Daleko od toho., Podivné umístění jeho nosních dírek ve srovnání s příbuznými dinosaury, například, přináší spoustu funkčních otázek. Může toto umístění být známkou adaptace – jako být schopen cítit v stereo nebo zakořenění kolem v blátě, hypotézy Altán a Mallon ohledem jak ve vzduchu – nebo je to shoda okolností z nějaké jiné změny? A proč měl tak velký ankylosaur malé zuby? Nemluvě o tom, že ocasní klub Ankylosaurus se ve skutečnosti příliš neliší od ostatních menších druhů, což by mohlo naznačovat nějaký limit na velikost ocasu bez ohledu na tělesnou hmotnost., Jinými slovy, neberte Ankylosaurus jako samozřejmost. Opravdu jen poznáváme tu fúzovanou ještěrku.
tento příspěvek byl podporován mými velkorysými podporovateli na Patreonu. Podrobnosti o tom, jak můžete získat časný přehled o nových příspěvcích na blogu a exkluzivních esejích o přírodní historii, klikněte zde.