Narvalové jsou velryby, které žijí výhradně v Arktických a sub-Arktických vodách. Živí se především halibutem, treskou, krevetami a chobotnicí. V létě, dávají přednost krmení v blízkosti pobřeží, ale v zimě, oni se stěhují pryč od břehu, žijí pod ledem pokrytý povrch ledového Oceánu a přežít přes moře ledu vede a dýchací otvory v ledu.
dlouhý spirálový kel, o kterém jsou narwhals známí, je ve skutečnosti jediný zub, který vyčnívá z jejich levé horní čelisti., Ačkoli narwhals jsou klasifikovány jako ozubené velryby, nemají v ústech jiné zuby než kel. Byly objeveny vzácné případy dvojitých klů narwhals, ale muži obvykle sportují jediný kel; ženy zřídka rostou kly. Dospělý samec narwhals jsou až 5 metrů dlouhé (16 stop), bez jejich kly, které mohou dorůst až 3 metry (10 stop) dlouhé.
Unraveling the Tusk
účel narwhalova kel po staletí ohromil vědce. Vědci si dlouho mysleli, že kel byl používán k boji nebo jako vizuální zobrazení mužské dominance k přilákání žen. Někteří vědci také teoretizovali, že narwhals by mohli použít svůj kel k prolomení mořského ledu nebo odrazit jiné dravce, jako jsou lední medvědi a kosatky.
kel není jen rozšíření materiálu podobného zubům. Je naplněn citlivou buničinou téměř po celé délce., Vyšetřování Martina Nweeie v kombinaci s Inuitskými pozorováními a tradičními znalostmi odhalilo, že tusk může být smyslovým orgánem. Narwhals mohou používat své kly k detekci teploty, tlaku vody, gradientů částic a pohybu. Kromě toho je kel flexibilní, schopný ohýbat asi 30 centimetrů (1 nohu) ve všech směrech.
vzhledem k citlivosti na koncentrace slanosti v mořské vodě může mít samec narwhal tusk schopnost číst a procházet tvorbou ledu v arktických vodách. Vzorce migrace a chování velryby tak mohou být potenciálními ukazateli Arktického klimatu a změny životního prostředí.