EKHO (Čeština)

Greek Mythology >> Nymphs >> Oreads >> Echo (Ekho)

ECHO (Echo) byl Oreiad-nymfa Hory Kithairon (Cithaeron) v Boiotia. Bohyně Héra proklela ji jen ozvěnu za hlas jako trest za odvádět její pozornost od věcí Zeus se s ní nekonečné tlachání. Byla milována Bohem Pan a sama se zamilovala do chlapce Narkissos (Narcissus). Když mládí odmítlo její pokroky, promarnila se a nenechala za sebou nic jiného než ozvěnový hlas.

ve starořecké vázové malbě Ekho byla vyobrazena jako okřídlená nymfa s tváří zahalenou závojem.,

RODINA ECHO

RODIČE

Nikde není uvedeno,

POTOMSTVO

IYNX (Suidas, sv Iynx)

ENCYKLOPEDIE

ECHO (Êchô), Oreade, kdo kdy Zeus byl hrát s víly, používá k udržení Hera na dálku neustále s ní mluvit. Tímto způsobem Hera nedokázala odhalit svého nevěrného manžela a nymfy měly čas uniknout., Hera, nicméně, zjistil podvod, a ona potrestán Echo změnou ji do echo, že je, že s žádnou kontrolu nad jeho jazyk, který není ani schopen mluvit, než se někdo promluvil, ani mlčet, když někdo jiný mluví. Echo v tomto stavu se zoufale zamilovala do narcisu, ale protože její láska nebyla vrácena, zářila v zármutku, takže nakonec z ní nezůstalo nic jiného než její hlas. (Ov. Mety. iii. 365-401.,) Byly v Řecku některých sloupoví, tzv. Sloupoví Echo, na účet echo, které bylo slyšet tam, tak, tam byl jeden stoa na Hermionu s trojí, a jeden v Olympii s sevenfold echo. (Paus. ii. 35. § 6, v. 21. § 7.)

zdroj: slovník řecké a Římské biografie a mytologie.

KLASICKÉ LITERATURY CITACE

Aristofana, Thesmophoriazusae 970 (trans. O ‚ neill) (řecké komedie C5th do 4. B. C.) :
„Bakkhos (Bacchus) , kteří delightest setkávat se s drahá sbory z Nymphai Oreiai (Horské Víly), a kdo repeatest, zatímco tančí s nimi, posvátný hymnus, Euios, Euios, Euoi! Echo (Echo), Nymphe z Kithairon (Cithaeron), vrátí tvá slova, která se rozezní pod temnou klenbou z husté listoví a uprostřed skal, lesů; ivy enlaces tvé čelo s jeho úponky účtovány s květinami.,“

Aristofana, Thesmophoriazusae 1020 ff :
„Echo (Echo), ty, kteří reignest v nejvnitřnějších zákoutích jeskyní.“

Aristophanes, Thesmophoriazusae 1060 ff:
“ jsem Ekho (Echo), nymfa, která opakuje vše, co slyší.“

Orphic Hymn 11 to Pan (trans. Taylor) (řecké hymny C3rd B. C. 2. A. D.) :
„Ty miluješ pronásledování a Echo (Echo) tajný hlas.“

Filostratus starší, představuje 2. 11 (trans. Fairbanks) (řecky rétorik C3.n. l.) :
“ Boukoloi Nymphai (bukolické nymfy) zajali Pan., Naučit ho lekci, že mají spoutali ho provazy a střižní z vousů, a oni říkají, že oni přesvědčí Echo (Echo) na něj opovržení a už ani odpovědět na jeho volání.“

Filostratus starší, představuje 2. 17:
“ psi se připojují k mužům v výkřiku, takže byste mohli říci, že Ekho (Echo) se připojuje k potěšení lovu.“

Filostratus starší, představuje 2., 33 :
“ čest je věnována bronzovou Echo (Echo), které myslím, že vidíte, položila ruku na její rty, protože bronzové nádoby byl věnován na Zeus v Dodona, který rozeznívá většinu dne a není zticha, dokud někdo ujme.“

Callistratus, popisy 1 (trans. Fairbanks) (řecky rétorik C4th a. d.):
“ poblíž Théb v Egyptě byla určitá jeskyně, která připomínala pastýřskou trubku . . . V něm byl vytvořen obraz Satyros (Satyr) z mramoru . . . . flétna v ruce . . ., Pan stál vedle něj, těšit na hudbu flétny a všeobjímající Echo (Echo), ve strachu, předpokládám, jinak flétnu do pohybu některé hudební zvuk a vyvolat Nymphe, aby se opakující reakci na Satyros.“

Callistratus, Popisy 9 :
„Tam byl v Aithiopia (Etiopie) obraz Memnon, syn Tithonos, z mramoru; nicméně kámen, i když to bylo, to nemělo řídit v rámci své vlastní limity, ani snášet ticho, které na ní od přírody, ale kámen i když to bylo, že měl sílu řeči., Neboť jednou zasalutoval stoupající Hemera (den) svým hlasem, který dával znamení své radosti a vyjadřoval radost z příchodu své matky; a znovu, jak den klesal do noci, při svém odchodu vyslovil žalostné a truchlivé sténání . . . Příběh běží, že Echo (Echo) odpověděl na tuto Memnon, když mluvil, pronesl truchlivým poznámka: v reakci na jeho truchlivý žalozpěv a vrací napodobující zvuk v reakci na jeho projevy radosti.“

tolemaios Hephaestion, New History Book 6 (shrnutí z Photius, Myriobiblon 190) (trans. Pearse) (řecký mytograf C1st až C2nd A. D.,) :
„syn Dia a Lamia nazývá Akhilleus (Achilles) bylo neodolatelné krásy a stejně jako ostatní byl předmětem soutěže , odnesl to pak na úsudku Pánvi. Afrodita byla podrážděna a umístěna do srdce Pan lásky Ekho (Echo).“

Ovid, metamorfózy 3. 350 ff (trans. Melville) (Římské epické C1st B. C. na C1st A. D.) :
„Cephisius nyní dosáhl svého šestnáctého roku a vypadal jak muž a chlapec, a mnoho mládeže, a mnoho holku, prosili ho, ale těžko hrdost vládl v této delikátní rám, a nikdy mládí a nikdy holka mohla dotknout jeho pyšné srdce., Jednou, když jel do sítě vyděšený jelen podivným hlasem Nymphe pozoroval ho, který musí mluvit, pokud žádné jiné mluvit o nemůže mluvit, pokud ještě mluvit, hlasité Echo., Echo byl ještě tělo, žádný hlas, ale hovorný jako nyní, a se stejnou schopnost mluvit, jen opakovat, jak nejlépe mohla, poslední z mnoha slov, Saturnia se jí tak; pro mnohé čas, kdy velká bohyně mohl chytit Nymphae (Nymfy), ležící s Jove na svahu hory, Echo diskrétně držel ji mluvit, dokud Nymphae utekl pryč, a když konečně bohyně viděl pravdu, ‚jazyk‘ řekla, ‚s, které podvedl jsi mě, teď jeho síla se ztratit, svůj hlas využít, ale sem tam ta nejkratší použití.,“Událost potvrdila hrozbu: když mluví, vše, co může udělat, je zdvojnásobit každé poslední slovo a znovu ozvěte hlas, který slyšela.
Teď, když viděla, Narcis putování v zelené křivými, Echo srdce byl propuštěn, a kradmo sledovala, a čím víc se za ním, blíže flambované její lásku. Jako když svítí hořák a z hrotu vyskakující síra uchopí nabízený plamen. Toužila se ho vítězná slova, aby naléhala na měkké prosím, ale příroda teď proti sobě; ona nemusí mluvit na první, ale-pšenice možná–čekal na slova, její hlas mohl říct znovu., Byl to Narcissus, hledal své přátele, volal ‚ někdo tady?’a Echo odpověděl‘ Zde!“Ohromen, že se podíval všude kolem a zvedl hlas s názvem‘ Pojďte tudy!’a Echo volal‘ tudy!’Podíval se za sebe a, nikdo přichází, křičel‘ proč utéct?’a zaslechl jeho slova. Zastavil se, a podváděl hlasovým hlasem, volal ‚ Připojte se ke mně!“a ona, nikdy více ráda, že jí dá odpověď, odpověděla:“ Připojte se ke mně!“A zdobila její slova a vyběhla ze dřeva, aby hodila své toužebné paže kolem krku. Přišrouboval a křičel: „držte přede mnou ruce! Vypadni!, Umřu, než se ti vzdám.“A jediné, na co odpověděla, bylo:“ Vzdávám se ti.‘
Zostudila a odmítl v lese skrývá a má své obydlí v opuštěné jeskyně; přesto její láska trvá a roste na smutek a pláč bdění odpadů její rám pryč, její tělo se svrašťuje, všechny jeho vlhkost vyschne, jen její hlas a kosti jsou vlevo, na poslední jen její hlas, její kosti jsou proměnila v kámen, takže v lese schovává a kopce kolem, aby to všichni slyšeli, naživu, ale jen zvuk.,
Proto měl Narcissus posmívali se jí, jiní taky, Nymphae (Nymfy) z Kopce a Vody a mnoho muž se mu posmívali, až jedna zhrzená mládež, s zvedl ruce, modlil se, Tak možná, že láska-a nikdy vyhrát svou lásku!’A Rhamnusia schválila spravedlivou modlitbu . . .
již netrvá tělo Echo miloval. Ale ona, i když zlobí stále a unforgetting, truchlil pro nešťastného chlapce, a když on sténal ‚Bohužel,‘ s odpovědí sob zasténala ‚bohužel,‘ a, když porazil jeho ruce na jeho hrudi, dala opět stejný smutný zvuk běda. Jeho poslední slova, zírající a zírající stále, povzdechl ‚ běda!, Chlapec, kterého jsem miloval marně!“A toto místo se opakuje, a pak „sbohem“, „a Echo řekl“ sbohem. Na zelené trávě usnul unavenou hlavou a ty jasné oči, které milovaly krásu svého pána, se smrtelně zavřely . . . Jeho sestra Naides (Naiads) kvílela a stříhala jejich zámky v truchlení pro svého bratra; Dryades (Dryades) příliš kvílel a smutný Echo kvílel v odpovědi běda. A pak se oháněl pochodně, bier a hranici byli připraveni, ale žádné tělo kdekoliv; a v jeho užitku našli květina-hle, bílé okvětní lístky, seskupený kolem šálek zlata!“

Seneca, Troades 107 FF (trans., Miller) (Římská tragédie C1. n. l.):
“ Ó žalu, vztáhni svou sílu. Ať Rhoetean pobřeží rozezní s naší smutku, a dejte Echo, který přebývá v jeskyních v horách, ne, po ní zvyklý, stroze zopakovat naše poslední slova sama, ale vrátit zpět své plné smutku pro Troye.“

Apuleius, Zlatý zadek 5. 25 ff (trans. Walsh) (Roman román C2nd A. D.) :
„rustikální bůh Pan náhodou seděl v tu chvíli na čele proudu, drží horské božstvo Echo v jeho náručí, a učí ji zopakovat po něm všechny druhy písní., V blízkosti banky chůva-kozy byly sportovní, jak se pasou a oříznutí řeky-zeleň sem a tam.“

Nonnus, Dionysiaca 6. 257 ff :
“ moře se zvedlo, dokud se Nereides nestal Oreiades (Oreads) na kopcích nad lesem. Chudáčku! Služka Ekho (Echo) musela plavat s nepraktizovanými rukama a cítila nový strach z té staré dívčí zóny-Pan unikla, ale mohla být chycena Poseidonem!“

Nonnus, Dionysiaca 8. 15 ff :
“ Nějaký starý pastýř udělal melodii s jeho panspipes, a slyšela melodii opakuje countryloving Echo (Echo) v blízkosti . . ., často na nějaké pastvině na svahu zpívala s panem šíleným hlasem a hrála mu harmonické Ekho.“

Nonnus, Dionysiaca 15. 370 ff:
“ Maiden Ekho (Echo), který nenáviděl manželství, kňučel na spoustu hymnů, které zahynuly .“

Nonnus, Dionysiaca 39. 125 ff :
“ hostitel-montáž syrinx smísil jeho pronikavé tóny, a Pan odpovídá na Echo (Echo), přišli z moře se slabým bojovný šeptá místo ní rocky hlas.“

Nonnus, Dionysiaca 42., 255 ff:
“ zpívejte první Daphne, zpívejte nevyzpytatelný průběh Ekho (Echo) a záznamník bohyně, která nikdy nemluví, protože tito dva pohrdali touhou bohů.“

Nonnus, Dionysiaca 45. 174 ff :
„Melodické Pan posadil se vedle stáda koz nebo sheepcoates hraje jeho melodii na sestaven rákosí . . . napodobování Ekho (Echo) vrátilo zvuky jeho trubek . . . prattler, když byla rty, které byly zvyklý znít s trubkou Pan nikdy tichý.“

Nonnus, Dionysiaca 48., 489 ff:
“ jsem jako lovelorn Pan, když mi dívka prchá rychle jako vítr, a putuje, šlapání divočiny s botou agilnější než Ekho (Echo) nikdy nevidíte! Jste šťastní, Pan, mnohem víc než Bromios, protože během vašeho hledání jste našli fyziku lásky v myšlenkovém hlasu. Ekho sleduje vaše tóny a vrací je, pohybuje se z místa na místo a vydává zvuk mluvení jako váš hlas.“

Nonnus, Dionysiaca 48., 640 ff :
„Dívčí Echo (Echo) se nepřipojil v horské tanec, ale shamefast schoval si nepřístupném pod základy ze skály, že nemusí vizte svatbu womanmad Dionysos.“

Suidas s. v. Haliplanktos (trans . Suda On Line) (byzantský řecký Lexikon C10. n. l.):
„Pan . . . je zamilovaný do Ekho (Echo).“

Suidas s. v.Iynx :
„Iynx : Dcera Ekho (Echo) nebo někteří říkají Peitho (přesvědčování).,“

ANCIENT GREEK & ROMAN ART

SOURCES

GREEK

ROMAN

BYZANTINE

• Suidas, The Suda – Byzantine Greek Lexicon C10th A.D.,