Americká italština

Americká Italština: slovník

aduzipach!/ aduzipazz! – jsi blázen! (ma tu sei pazzo!) /

afanabola!/ vafanabola!fa napule! – jdi k čertu! (fa Napoli!)

agita-pálení žáhy / zažívací potíže (aciditá)

ammonini! – jdeme! (andiamo!)

andosh!andosc ‚ – jdeme! (andiamo)

aunda/awunda? – kde? (awundi?)

aunda ciunca / awunda Čunka? – kde to bolí? (awundi ciunca?,)

assai – hodně (molto)

bacous’/bacouz – koupelna (backhouse)

basanagol/basanicol‘ – bazalka (basilico)

bash/basc‘ – dolů/dolů (bascia)

bada bing! – bum!,o lino)

bicciuridu – můj malý kluk/můj malý dítě (piccolo bambino)

bisgott‘ – cookie (sušenky)

boombots – přezdívku idiot (u‘ pazzo); Poznámka: stejně Jako v „Vinnie Boombots“

boxugeddu – box (box na oggetti)

braggiol‘ – maso a omáčka/mužské anatomii (bracciole)

brosciutt’/prosciutt‘ – italské šunky (prosciutto) /

buttagots/v‘ koule‘ – otravný idiot (buttana u‘ cazzo)

buttann’/puttann‘ – b_tch/děvka (putanna); Poznámka: mírné více než „sciaquadell“

calabres‘ – Kalábrie (calabrese); Poznámka: můžete odkazovat na lidi, předměty, zvyky, atd.,

calamad – smažené olihně (kalamáry)

capidan/capitan‘ – kapitán (capitano/capitan)

cazzo – koule (cazzo)

cendann’/cent‘ ann‘ – sto let (cento anni); Poznámka: předtím řekl přípitek,

che cozz‘? – co to děláš? (che cazzo fai?)

chefai? – co to děláš? (che cosa fai?)

chepreca! – jaká škoda! (che peccato!,ning (prší)

chiove tropp’much – prší velmi těžké (hodně prší)

blbečku – blbec (dudlík)

chunka – zraněný (ciuncare)

cing-u-bezz/cing “ u „bezz‘ – pět dolarů za kus (pět ks)

ciuri – květiny (květiny)

colghioni/cogliones/gulgliones – mužské anatomii (colghioni) /

paroháč – manžel, jehož žena je rude boy (paroháč)

srdce stuppau – srdce přestalo bít (srdce dobilo)

ddojefacc/duyavatch – dva tváří v tvář (obě strany)

disgraziat‘ – mizera (nešťastné)

dzapp‘ – zahradnictví hoe (hoe)

edi-znalost‘?, – znáš mě?/víte, kdo jsem? (e mi conosci?)

facciabrutt‘ – ugly face (faccia brutta)

faccia di katzo – ball face (faccia di cazzo)

facciadu/faccia du‘ – dva tváří v tvář (obličej důsledku)

facciu fridda – je zima (fa freddo)

to zapomenout – zapomenout (zapomenout)

fanabola!vanabolo! – sakra! (a fa Napoli)

fatti gatti due!/ vatoli vatoli due! – starej se o sebe! (fa ti cazzi tuoi)

fattu napiridu – prdnul jsem (ho fatto napiridu)

‚ffangul‘! – do toho!, (vai jízdné v culo) –

fraggiol‘ – fazole (fraggiole)

fratu – bratr (fratello)

frittat’/fritad – smažené vajíčka (omeletu)

imitace – fake (falso, NEBO falešný)

fuidi dogu! – Slez odtamtud!

gab‘ hlavou (capo)

gabbadost’/gab‘ a‘ tost‘ – praktik (capa dura/capa tosta)

gabbagul/gabbagool – druh masa/potraviny/blbec/blázen (capicola/capocollo/capacolla)

gabbaruss’/gab “ a „russ‘ – zrzka (capo rosso)

gabbadeegats/capo di on to ale zvládl skvěle‘ – ball tvář (capo di cazzo)

gabish?/ capish?gabisc? – rozumíš? (capisci?,les/idiot/peníze/squash (cucuzza)

gaguzzalonga – velké svaly (cucuzza dlouhé)

gambarell’/gambanell‘ – (dveře)zvonek (bell)

gandin‘ – suterén (sklep).

ganol‘ – trubičky

gavadeel‘ – italské těstoviny (cavatelli)

skříňka – nenasytný jedlík (cad)

gettuzang/yo‘ u‘ sang‘ – tvrdě pracovat/krvácení (hodit v krvi)

ghiacchieron‘ – drbna (mluvka)

ghistu/to – to (to)

giambott‘ – italský guláš (jde)

giamoke/giamocc’/idiot – idiot (giamope)

gibude – cibule (cibule)

gomesegiam‘?,/ comesegiam‘?/ gome se chiam ‚ – jak to říkáš?- co mám dělat? (pojď si chiama?)

goopalin‘ – sníh klobouk (goobalini)

poradce – countryman/kolegyně, soudruhu/kmotr (porovnat)

gopp‘ – nahoru/top (coppa/capo)

guacarunno – někdo (qualcuno)

gul’/cul‘ – ass (zadek)

gumad – milenka/přítelkyně (milenka/comare)

guppin‘ – naběračka (coppino)

guyasabbu? – kdo ví? (chisso?)

gidrul‘ – hloupý člověk (cetriolo)

haicapid – rozumíte? (hai capito)

jak se máš? – jak to jde? (jak se máš?)

‚ iamo-pojďme!, (andiamo)

idu – he (lui)

i-malano-miau! – Nemůžu tomu uvěřit! (che malanova mi hai)

issu – she (lei)

lascialui! – nech ho být! (lascilo!)

lasordida!- asodido! – tvoje sestra!vaše sestra je … (la sorella!/ tua sorella (è una putana)!)

la vesa gazi-přísahat slovo

ma che cozz ‚ u fai?! – co to sakra děláš?! (ma che cozzo fai?!)

ma che bell‘! – jak krásné! (ma che bella)

ma che quest“? – co to je? (ma che cosa è questo?,)

maddiul’/mariul‘ – blázen/rošťák (mariolo)

maliocch‘ – zlé oko (malocchio)

mamaluke – blbec/blázen (mamalucco)

mannaggia – sakra/nadávat (muž ne aggia/muž ne abbia)

mannaggia dial – prokletí ďábla (muž ne aggia il diavolo)

mannaggia la mort‘ – proklíná smrt (muž ne aggia la morta)

mannaggia la miseria – proklíná neštěstí (muž ne aggia la miseria)

manigott‘ – italské těstoviny (manicotti)

mapeen/mopeen/mappin‘ – ubrousky/ručníky (moppina)

maranad – marinara omáčkou (rajčatovou)

maron‘!, – damnit (madonna)

Maronna mia! – Panebože! (madonna mia!)

menzamenz-half and half

mezzamort ‚- half-dead

minch ‚ – wow!, (minchia)

mortadell‘ – italská klobása/loser (mortadella)

mortadafam‘ – opravdu hlad/hlad (morta da fame)

muccatori – tkáně (fazzoletto)

mudanz – pyžamo

murudda – bez mozku

musciad – sentimentální (musciata/ammosciato)

moosh-miauw – velmi sentimentální (musciata miau)

muzzarell’/muzzadell‘ – italský sýr (mozzarella)

medigan‘ – non-italské americké/ital, který přišel o své kořeny (americano)

napoleedan/napuletan‘ – Neapolská (napolitano)

numu fai shcumbari!, – neztrapňuj mě! přestaň mě ztrapňovat! (ne scumbar)

šílený ‚/ patz – – blázen (Un pazzo/u‘ pazzu)

paesan‘ – kolegy italský countryman (paesano)

panzagin‘! – Jsem plný!,isgusted o něco (na prd)

schifozz‘ – nechutná věc (mizerný)

scorchamend’/scocciament‘ – osina v zadku (scocciamento)

zmáčkněte – pest/posunout,

scoochi–bandanz – skutečnou bolest,

scustumad‘ – hloupý člověk (scostumato)

sciumara – řeka (fiumara)

scoba – koště (broom)

scobendo – zamést podlahu (kurva)

scubata/scupata – vrznout (v prdeli)

sculabast‘ – těstoviny sítko (vypusťte těstoviny)

scungill’/scongigl‘ – vařené šnek (sconciglio)

sedeti/sededi – sednout (sedeteti)

sesenta hlad?, – máš hlad?/ máš hlad? (sláva sei senti?)

sfacimm‘ – špatný člověk (sfacimma)

sfogliadell‘ – italské pečivo (sfogliatella)

sciaquadell‘ – děvka (sciacquata)

scumbari – rozcuchaný (scumbari)

sigilian‘ – Sicilský (siciliano)

sorda – peníze (solidy)

sorda – sestra (sorella)

spasciad’/scasciad‘ – ne mluvit (s někým) (spacciato/spasciau)

spustad/spostat‘ – rozložený (spostato)

strunz‘ – sh_t (stronzo)

stanna mabaych – syn b – (vyslovoval „syn b…“)

statagitt‘!/ stagitt‘!,/ staizitt‘!/ staizii! – buď zticha! (stai zitto)

stendinz – střeva/žaludek (inglese: střeva)

koulí/stugats – f___ (questo cazzo/questu cazzu/’stu cazzu)

blb – debil (stonato)

struppiau – extrémně pitomý (blbečku)

stuppiau – velmi primitivní (blbečku)

stuppiad – tupá (blbečku)

stuppau – zastavil

suprasa/suprasad – druh salámu (salám)

suscia – blow (soffia)

te „fugo“! – ty!,

Miluji tě tolik

UN ada oda-jindy

ue, goombah! – hej, chlape! (EU, srovnej!)

ufratu-tvůj bratr

umbriag‘ / umbriacc‘ / umbriago-pod vlivem alkoholu

usorda – vaše sestra

vaffangul‘! baffangu!- ty!, (vai jízdné v culo)

vagaboom/vagabuma – tulák (vagabonda)

vangopp – jít nahoru/nahoru (fa cup)

veni ca/vieni qua – se (nad) tady (vieni qui)

vedi caciunca/vidi cachunka! – dejte si pozor, budete zraněni! (vedi la ciunca?)

walyun/wayo/guaglion’/guaglio‘ – mladý muž (guaglione)

‚uarda/warda – podívejte se! (guarda!)

‚ uarda la ciunca! – dejte si pozor, budete zraněni! (guarda la ciunca!,) (WAAR-daa-laa-CHOON-kaa]

zoot/zutt‘ – dolů/dolů (sotto)

zutt “ u „basciament‘ dolů do sklepa (sotto u‘ suterén)

Americký ital je ital-Američan pidgin jazyk vyvinutý na počátku 20. století italskými přistěhovalci se usadil v Amerických městech a metropolitních oblastech, zejména v New Yorku a New Jersey. Je založen na italském jazyce, ale obsahuje směs sicilských a neapolských dialektových slov a frází, stejně jako anglických slov., Jazyk byl prominentní ve Spojených Státech měst na Východním Pobřeží, jako je Newark, Paterson, New York City (zejména Manhattan a Brooklyn), města Long Island, Filadelfie, Chicago, Boston, ale já jsem zjistil, že to bylo řečeno velmi podobně jako v jiných oblastech USA, stejně jako kapsy Kanady. Byl vyvinut a mluvený v pevně spletených italských komunitách a čtvrtích.,

Jazykově, jazyk je kompletní forma komunikace, ale Americký ital je vlastně neúplný jazyk (pidgin jazyk), které musí být doplněny s italskou (nebo česky nebo oběma), aby se funkce. Mnoho slov Gabbagool je převzato z italských dialektů a různí Italové v různých oblastech mluvili dialekty jinak. Bez úložiště pro tato slova budou pravděpodobně ztraceny, protože jazyky pidgin jsou obtížné udržet., Viz následující definice:

Jazyk: úplná, nezávislá forma verbální komunikace (příklad: moderní italské nebo Americké angličtině)

Nářečí: kompletní jazyk odvozený z další kompletní jazyk (příklad: Sicilský)

Pidgin: neúplný, sekundární jazyk tvoří improvizované lidé v okolí, kteří nemluví hlavní jazyk (příklad: Gabbagool)

pravopis v tomto slovníku jsou poněkud svévolné, protože tyto slova nejsou opravdu patří angličtina nebo italština, jsou hybridní výtvory., Snažím se vždy využít toskánskou italštinu (oficiální dialekt, na kterém je založen moderní italský jazyk) jako průvodce pravopisem, pomocí čárek pro vynechané samohlásky. Pokud má slovo anglický původ, budu odrážet jeho anglický pravopis. Pokud má slovo neznámý původ nebo výslovnost, kterou je obtížné hláskovat v italském jazyce, napíšu to foneticky pomocí angličtiny jako průvodce.

toto je oficiální slovník a rozbočovač americké italštiny (obsahující přibližné hláskování, významy, etymologii a výslovnosti), takže se neztratí navždy., Hodně z toho pochází z paměti a rodinné vzpomínky. Dát to dohromady na jedno stručné místo bylo velmi zábavné, a doufám, že to pomůže. Tento slovník bude aktualizován, protože se jedná o probíhající proces.

v tomto slovníku najdete spoustu amerických italských slov a jejich italského jazykového původu. Bude to oficiální rozbočovač všeho, co souvisí s americkou italštinou. Prosím, neváhejte přidat do naší probíhající sekci komentáře sdílet svá slova a příběhy! Vždy budou uloženy v sekci komentáře, která je sama o sobě živým dokumentem kultury.